První den v červnu připadá na Mezinárodní den dětí. Všichni jsme si mysleli, že to úterý prožijeme jako každý jiný den ve školních lavicích. Ale nebylo tomu tak. Naši podnikaví vyučující nám připravili skvělý výlet, který si budu asi nadosmrti pamatovat. (Matěj Lapáček)

Vyrazili jsme vlakem do Roudnice nad Labem a odtud jsme pokračovali autobusem do Ctiněvsi. Ze Ctiněvsi jsme již pochodovali pěšky na horu Říp (Adela Karolína Nejedlá)

Již v Roudnici nám profesoři začali vysvětlovat pravidla celodenní hry na Čechy a Lechy a ve Ctiněvsi nás pak rozdělili do dvou skupin tak, aby nikdo nevěděl, kdo z ostatních do jaké skupiny patří. Vyrazili jsme na výlet a já začal vytvářet alianci dvou Čechů a Lechů. (František Štros).

V průběhu celodenní hry jsme zjišťovali, kdo ze spolužáků je Čech a kdo je Lech. Když jsme zjistili, že někdo patří do druhé družiny než my sami, šli jsme za panem profesorem a řekli jsme mu to. Pokud jsme se trefili, byl člověk vyřazen ze hry. Pokud se však člověk, který panu profesorovi svého protivníka nahlašoval, netrefil, ze hry byl vyřazen on. (Markéta Havránková)

Studenti si ještě před výletem ve skupinkách připravili referáty o Řípu a jeho okolí, o historických památkách, které jsme cestou potkávali, o Českém středohoří, řekách, živočiších a rostlinách Polabské nížiny a o nejstarších českých kronikářích a pověstech. (Berta Anna Bozděchová)

Po cestě jsme se dozvěděli například to, že dvě nejstarší české kroniky - Kosmova a Dalimilova - se od sebe liší tím, že ta první je psána latinsky, zatímco ta druhá česky a k tomu ve verších. (Justýna Prokešová)

Na vrcholku Řípu bylo zastavení, kde si třída mohla vychutnat vlastní oběd. Před románskou rotundou svatého Jiří jsme si vyslechli další referát, následně jsme se společně vyfotografovali na památku a pak pokračovali lesními a polními cestami směrem do Roudnice nad Labem. (Ema Svobodová)

Na Řípu jsme se dále dozvěděli například to, že hora má magnetickou anomálii a nefunguje na ní kompas, protože se skládá z magnetovce. Pan profesor naše referáty prokládal čtením z Dalimilovy kroniky a jiných knih. (Aleš Krejza)

Cestou do Roudnice se vyhlásily výsledky již zmíněné hry (skončila remízou) a vylezli jsme na krásnou Kratochvílovu rozhlednu, kde se nám naskytlo výhledu na České středohoří a celou Roudnici nad Labem včetně zámku, který byl původně postaven jako hrad, nebo na věže augustiniánského kláštera. (Ema Dymáčková)

V Roudnici jsme si pak dali 15 minut rozchod, během kterého většina spolužáků zamířila ke stánku se zmrzlinou. S ní jsme pak odcházeli na vlak. Z Roudnice jsme jeli rychlíkem zpět domů. Naše paní profesorka prošla všechna kupé a každému nabídla pytlíček bonbonů ke dni dětí. (Emma Gallo)