Jednoho nedělního rána (27.3.) v devět hodin se sešla skupina odvážlivců naší třídy a také spousta dalších z 1.S s jedním společným cílem: prozkoumat zasněženou Pec pod Sněžkou.
Naším útočištěm se stala Husova bouda, která na nás čekala jako sladká třešinka po vyčerpávající cestě k výšinám. Její útulné pokojíčky, které nás překvapily svým pohodlím (především na newyorských matracích), výborná kuchyně, jež nám pokaždé dokázala naplnit bříška všemožnými pochoutkami, pohádkově zasypané lesíky a kopečky (Mrazíkova zásluha), každodenní výzvy jak na svazích, tak v jejich okolí, to vše jsme si vychutnávali během našeho pobytu.

Největší zábava pak teprve přišla k samotnému večeru, kdy jsme se všichni sešli, i když trochu unaveni, v jídelně, kde jsme hráli hry. Jako například Hádej kdo jsem, při níž jsme zjistili, že švec je vlastně švagr nebo při Kompotu, kdy jsme jako hrušky, jablka, ananas, třešně a broskve bojovali o místečko na stromě (v podobě židlí).

Ovšem bez práce nejsou koláče, ať už si pobolely naše nožky nebo ruce, ať už jsme byli vyčerpáni sebevíc, v kurzu jsme úspěšně obstáli, a to zejména díky našim báječným instruktorům a všudypřítomné dobré náladě. Na náš lyžařský výcvik budeme vzpomínat jedině s úsměvem na tváři (možná se ještě před maturitou zasmějeme jaké zimní radovánky jsme prožili).

Na závěr bychom chtěli moc poděkovat paní profesorce Klozové, která pro nás připravila nezapomenutelné dny v Krkonoších, moc jsme si je užili. A také profesorce Novotné s paní profesorkou Kaňkovou a panu profesoru Štruplovi za skvělé lekce na sjezdovkách i za prima projížďky na běžkách.

S vřelými pozdravy Vaše 1.P